Marie Terezie (1717-1780) byla jedinou ženskou panovnicí habsburského panství a jednou z nejvlivnějších panovnic v evropských dějinách. Narodila se do mocného rodu Habsburků, který vládl rozsáhlé říši zahrnující dnešní Rakousko, Maďarsko, Českou republiku a části Itálie, Německa a Balkánu.
Vláda Marie Terezie začala v roce 1740, kdy ve věku 23 let zdědila trůn po svém otci. Přestože Marie Terezie čelila odporu ostatních evropských mocností, které neuznávaly ženu jako legitimní panovnici, ukázala se jako schopná vůdkyně a úspěšně bránila svá území před četnými invazemi.
Nejvíce se proslavila svými reformami, které modernizovaly a centralizovaly habsburskou říši. Zavedla správní, soudní a vzdělávací reformy, které posílily moc státu a zlepšily život poddaných. Zavedla také hospodářskou politiku, která podporovala obchod a průmysl, což vedlo k nárůstu bohatství a prosperity v její říši.
Marie Terezie byla oddanou katoličkou a ve své říši prosazovala náboženskou toleranci. Měla také silný smysl pro povinnost vůči svému lidu a byla známá svým soucitem s chudými a znevýhodněnými.