Petr Bezruč byl český básník a spisovatel, který je známý především svým přínosem české literatuře konce 19. a počátku 20. století. Narodil se 15. září 1867 v Opavě, městě v Rakouském císařství (dnes součást České republiky). Bezručovo skutečné jméno bylo Vladimír Vašek, ale pseudonym Petr Bezruč, což v překladu znamená "Petr z ruin", přijal jako poctu svému rodnému městu, které bylo zničeno požárem v roce 1822.
Bezručův styl psaní byl silně ovlivněn jeho osobními zkušenostmi a politickým klimatem jeho doby. Často psal o sociálních otázkách, jako je chudoba, nespravedlnost a boj dělnické třídy. Jeho básně se vyznačovaly syrovými emocemi, živou obrazností a silným poselstvím.
Jedním z Bezručových nejznámějších děl je epická báseň Slezské písně, která se skládá ze 77 básní zachycujících život slezských horníků a jejich rodin. Toto dílo se stalo symbolem odporu proti útlaku a inspirovalo mnoho dalších spisovatelů a umělců.
Přestože Bezruč čelil cenzuře a pronásledování ze strany úřadů za své politické názory, pokračoval v psaní a vydávání svých děl.