Jan Žižka (1360-1424) byl český vojevůdce a jedna z nejznámějších postav českých dějin. Nejznámější je díky své roli velitele husitského vojska během husitských válek, série náboženských konfliktů v Čechách na počátku 15. století.
Žižka se narodil do šlechtické rodiny a získal dobré vzdělání, ale rozhodl se pro kariéru vojáka. Než se vrátil do své vlasti, do Čech, získal zkušenosti z bojů v různých válkách po celé Evropě.
V roce 1419 vypuklo napětí mezi katolickou církví a stoupenci českého náboženského reformátora Jana Husa. Žižka se přidal k husitům a díky své strategické bystrosti a neohroženému vedení na bitevním poli rychle stoupal v jejich řadách.
Pod Žižkovým velením husité používali inovativní taktiku, jako například používání pojízdných vozů jako opevnění a vytvoření účinné pěší formace známé jako "vozová hradba". Tato taktika jim umožnila porazit mnohem větší a lépe vybavená vojska vyslaná katolickou církví.
Přestože Žižkova armáda čelila mnoha výzvám, včetně zrady z vlastních řad, zůstala neporažena po více než deset let.