Jan Hus byl český teolog, filozof a reformátor, který žil na přelomu 14. a 15. století. Je znám především pro svou roli v protestantské reformaci a pro svou kritiku katolické církve. Hus se narodil v rolnické rodině a formální vzdělání získal na Karlově univerzitě v Praze. Stal se knězem a proslavil se jako kazatel v Betlémské kapli, kde si získal velké množství příznivců pro své učení o Bibli a proti korupci v církvi.
Husovy myšlenky byly silně ovlivněny spisy anglického teologa Johna Wycliffa, který rovněž zpochybňoval autoritu katolické církve. Hus věřil, že pravá víra by měla být založena pouze na Písmu svatém, nikoli na učení církve. Zasazoval se také o reformy, například o povolení kněžím uzavírat manželství a o to, aby se bohoslužby konaly v místním jazyce, a ne v latině.
Husova kritika církve vedla v roce 1410 k jeho exkomunikaci, ale i nadále pokračoval v kázání a získával podporu prostých lidí i šlechty. V roce 1414 byl předvolán před kostnický koncil, kde mu císař Zikmund slíbil bezpečné jednání. Po příjezdu byl však zatčen, odsouzen jako kacíř, a následně byl vydán světské moci k upálení na hranici, když odmítl odvolat své učení.