František Xaver Šalda (1867-1937) byl český literární kritik, spisovatel a profesor, který se významně podílel na formování moderní české literatury a kultury. Je považován za jednu z nejvlivnějších osobností české literární historie a jeho dílo je dodnes studováno a obdivováno.
Šalda se narodil v Praze, vyrůstal v rodině intelektuálů a s literaturou se setkával od mládí. Vystudoval filozofii a literaturu na Karlově univerzitě v Praze a později se stal profesorem na téže univerzitě. Vyučoval i na dalších prestižních institucích, například na Vídeňské univerzitě.
Šaldova literární kritika se vyznačovala hlubokým porozuměním české literatuře, její historii a kulturnímu kontextu. Věřil, že literatura by měla odrážet realitu života a společnosti, a často kritizoval díla, která byla podle něj od této zásady odtržená. Jeho texty byly známé svou jasností, hloubkou a originalitou.
Kromě kritiky byl Šalda také sám plodným spisovatelem. Psal eseje, povídky, romány, divadelní hry a poezii. Ve svých dílech se často zabýval tématy jako láska, smrt, morálka a lidská přirozenost. Byl také známý svými překlady zahraniční literatury do češtiny.