František Josef I. byl od roku 1848 až do své smrti v roce 1916 rakouským císařem a uherským králem. Narodil se 18. srpna 1830 ve Vídni v Rakousku a byl nejstarším synem arcivévody Františka Karla a princezny Žofie Bavorské. Na trůn nastoupil v pouhých 18 letech po abdikaci svého strýce Ferdinanda I.
Během své vlády čelil František Josef I. mnoha výzvám, včetně politických nepokojů a konfliktů se sousedními zeměmi. Nejznámější je jeho role v rakousko-uherském kompromisu z roku 1867, který zavedl duální monarchii mezi Rakouskem a Uherskem. Tento kompromis pomohl stabilizovat vztahy mezi oběma zeměmi a umožnil větší autonomii Uher.
František Josef I. byl silným zastáncem absolutní monarchie a vládl železnou rukou. Byl znám svými konzervativními názory a bránil se mnoha sociálním a politickým reformám. Vyvinul však určité úsilí o modernizaci rakouské infrastruktury a hospodářství.
Přes svou přísnou vládu byl František Josef I. svým lidem respektován pro svou oddanost povinnostem a silnou pracovní morálku. Měl také hlubokou lásku ke své manželce císařovně Alžbětě (Sisi) a jejich čtyřem dětem.