Antonín Dvořák byl významný český skladatel pozdního romantismu. Narodil se v roce 1841 v malé vesnici nedaleko Prahy, již v raném věku projevoval hudební nadání a v šesti letech se začal učit hrát na housle. Později navštěvoval pražskou varhanickou školu a poté pražskou konzervatoř, kde studoval skladbu a nechal se ovlivnit díly Wagnera a Brahmse.
Dvořákova hudba se vyznačuje bohatou melodikou, pestrou orchestrací a využitím lidových prvků z rodných Čech. Obzvláště obratně do svých skladeb začleňoval tradiční české lidové melodie, čímž jim dodával jedinečný a osobitý ráz. Mezi jeho nejznámější díla patří Symfonie č. 9 "Z Nového světa", která byla inspirována jeho pobytem v Americe, a také Slovanské tance a violoncellový koncert.
Přestože se Dvořák na počátku své kariéry potýkal s finančními problémy, jeho talent rozpoznal Johannes Brahms, který mu pomohl získat mezinárodní uznání. Poté se stal profesorem na Pražské konzervatoři a později působil jako ředitel Národní hudební konzervatoře v New Yorku.
Dvořákův odkaz žije dál prostřednictvím jeho nadčasových skladeb, které jsou dodnes hojně prováděny a obdivovány.