2 / Medicína ve známkové tvorbě Československa
Pokud jste ještě nečetli úvodní část, můžete rovnou začít s 1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa.
Zdravotnické organizace
Nejčastějším námětem známkové tvorby ČSR v oblasti medicíny byla beze sporu zdravotnická a humanitární organizace Československý červený kříž.
V roce 1919 prezident Masaryk souhlasil se založením národní společnosti Červeného kříže, funkce předsedkyně se ujala jeho dcera Alice. Organizace byla považována za jeden z atributů čs. státnosti, na vedení se podílel např. prof. Jedlička. Provozovala mj. síť zdravotnické záchranné služby. Po roce 1949 Červený kříž ztratil svou nezávislost a stal se jakousi servisní organizací státu, o 40 let později navázal na svou prvorepublikovou činnost. K hlavním činnostem patří poskytování první pomoci, i ve formě osvěty, publikací a školení, organizace dárcovství krve, psychosociální služby a humanitární pomoc.
V roce 1949 s tématikou ČSČK byl vydány dvě známky (T. Nováková, B. Housa; OTr) s příplatkem ve prospěch organizace. Známka s nominální hodnotou 1,50 Kč zdůrazňuje význam ČSČK pro město i vesnici v dobách míru a u známky s hodnotou 3 Kč symbol zeměkoule poukazuje na mezinárodní charakter celosvětové organizace.
U příležitosti Prvního celostátního sjezdu ČSČK byly vydány dvě jednobarevné známky o různých nominálních hodnotách s vyobrazením zdravotnických pracovnic s vlajkou hnutí podle námětu V. Kováříka. Rytinu provedl J. Švengsbír, který v té době měl za sebou svých prvních pět let působení ve známkové tvorbě. Jsou to jediné dvě známky tištené samotným hlubotiskem (HT).
Známka byla vydána i u příležitosti III. Sjezdu ČSČK v roce 1960 s námětem zdravotnice s holubicí na pozadí české krajiny, který ztvárnila I. Vraná-Šnajdrová a rytinu provedl B. Roule (OTr-HT).
Nejvyšším orgánem Mezinárodní federace Červeného kříže a Červené půlměsíce je Valné shromáždění tvořené zástupci všech členských národních společností zasedající jednou za dva roky. Pro naši zemi je důležité, že jedno ze zasedání (tehdy pod názvem Rada guvernérů Ligy společností ČK) proběhlo v r. 1961 v Praze a na návrh ČSČK přijalo druhé z hesel Hnutí – totiž Humanitou k míru – Per humanitatem ad pacem. Známku s pohledem z Karlova mostu na Hrad se znakem Červeného kříže vytvořili J. Šváb a J. Goldschmied; tiskařská technika OTr-HT.
Zmíněné heslo je použito na známce vydané v roce 1963 ke stoletému výročí založení mezinárodní organizace Červeného kříže. Výtvarný návrh se stylizovaným symbolem ČK, hrajícím si dítěm a siluetou stojícího zdravotníka pochází z ateliéru Anna Podzemné, dcery sochaře a loutkáře Vojtěcha Suchardy. Rytinu provedl L. Jirka (technika OTr-Ht).
S využitím svého charakteristického poetického vidění a umění stylizace vytvořila „první dáma české grafiky“, malířka a ilustrátorka Ludmila Jiřincová návrh známky u příležitosti IV. sjezdu ČSČK v roce 1964 v Praze – znak Červeného kříže, racci nad Vltavou a v pozadí panorama Pražského hradu. Rytinu provedl B. Housa (OTr-HT).
V roce 1969 byla vydána série dvou známek s motivem ČSČK a Ligy společností Červeného kříže, Červeného půlměsíce, Červeného lva a slunce k 50. výročí založení – kříž složený z 12 červených křížů a holubice se symboly organizací (I. Strnad, J. Goldschmied; OTr-HT). Na obálce FDC je grafika tří propletených olistěných stonků se symboly.
Poslední známku s tématem Červeného kříže vydala Československá pošta v roce 1992. Slovenští výtvarníci a grafici K. Felix a M. Činovský vytvořili stylizovanou kresbu symbolu ČK s papírovými lodičkami (technika OTr-HT). Na příležitostném razítku a FDC je zvýrazněna kapka krve.
Další důležitou organizací s globální působností ve zdravotnictví je Světová zdravotnická organizace (WHO). Její hlavní úlohou je podchycovat závažné infekční nemoci a realizovat programy na jejich vymýcení. Systematicky sleduje zdravotní stav lidstva a provádí osvětové kampaně o zdravém životním stylu.
U příležitosti 20. výročí WHO v 1968 vyšla známka se stylizovanou nervovou buňkou uprostřed labyrintu lidské hlavy (I. Strnad, J. Herčík; OTr-HT).
Příkladem aktivity WHO může být boj proti malárii. V roce 1962 vyšla série dvou známek se znakem této akce – stylizovaný komár, který přenáší chorobu na člověka a tehdejší logotyp WHO (J. Šváb, J. Mráček; OTr-HT).
Další akcí WHO je Boj proti toxikomanii a kouření. V roce 1976 vytvořili J. Liesler a M. Ondráček známku (OTp), která poukazuje na škodlivé účinky užívání návykových látek a kouření na zdraví. Za zmínku stojí příležitostné razítko a kresba J. Lieslera na FDC.
Symbolického znázornění škodlivých účinků kouření se zhostila i dvojice vynikajících výtvarníků K. Svolinský a B. Housa – v roce 1981 vyšla další známka Boj proti kouření (OTp) s dvěma různými kupóny na přepážkovém listu.
Skupinu prezentací zdravotnických organizací uzavírá Spolek českých lékařů, který společně s Časopisem lékařů českých oslavil v 1962 100 let svého trvání. Známku s Aeskulapovým hadem, Karlovým mostem a Pražským hradem na pozadí vytvořili M. Švabinský a J.Schmidt (OTr). Známka je jedním z posledních děl M. Švabinského (1873–1962).
Mezinárodní kongresy
U příležitosti konání tří mezinárodních kongresů s medicínskou tématikou v Praze vydala Československá pošta známky.
V roce 1963 proběhl v Praze II. mezinárodní farmakologický kongres, ve Smetanově síni Obecního domu jej zahájila tehdejší první viceprezidentka Mezinárodní farmakologické společnosti, prof. MUDr. Helena Rašková. Na známce je stylizovaná kresba myši, logo kongresu (M. Hegar, B. Housa; OTr-HT).
IV. evropský kardiologický kongres se konal v Praze roku 1964. Známku se stylizovaným lidským srdcem vytvořili J. Istler a J. Mráček (OTr-HT).
Série šesti známek s kresbami Jaroslava Lukavského vyšla v roce 1971 u příležitosti Mezinárodního kongresu o dějinách farmacie (OTr-HT na světle hnědožlutém papíru): podběl obecný se stojatkami z muzejní lékárny v Kuksu (L. Jirka), růže šípková s porcelánovými stojatkami (B. Housa), hlaváček jarní s lékárnickými váhami a lžicí (M. Ondráček), kozlík lékařský a hmoždíře z lékárny v Kuksu a U zlatého medvěda v Praze (B. Housa), čekanka obecná a alchymistické destilační zařízení (L. Jirka), blín černý a mlýnek na mletí lékárenských drog, třecí miska s těrkou (B. Housa). Motiv historických lékárnických aparatur a nádobí se opakuje na FDC a příležitostném razítku.
Léčivé byliny
S farmacií souvisejí léčivé byliny, které byly námětem dvou sérií známek (K. Svolinský, L. Jirka OTp). V roce 1964 vyšla série šesti známek, na dvou z nich jsou vyobrazeny léčivky – čekanka obecná, z které se připravuje cikorka a sladidlo inulin, a vlčí mák, jehož sušené okvětní lístky mohou být součástí směsi proti kašli.
Osvědčená dvojice (K. Svolinský, L. Jirka) sestavila v roce 1965 též druhou sérii sedmi léčivých rostlin (OTp): podběl obecný – jeho květy se používají ve směsi proti kašli, ocún jesenní proti dnavým záchvatům, vlčí mák ve směsích proti kašli, náprstník červený ovlivňuje srdeční činnost, prha arnika v kardiologii a v obkladech, chrpa modrá u zánětlivých očních nemocí, šípková růže – šípkový čaj. Obálky FDC nesou grafické ztvárnění několika dalších bylin.
Použitá literatura
- https://www.novinky.cz [online]. [cit. 2023-04-01]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/clanek/historie-ceskoslovensky-cerveny-kriz-byl-zalozen-pred-100-lety-ovlivnil-dejiny-statu-40270274.
27. 03. 2023
PharmDr. Aleš Dvořák