Blog >> Článek

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

Za dobu existence Československa (1918–1992, mimo protektorátu) vydala Československá pošta celkem 57 s námětem medicína a zdravotnictví. Nejvíce známek (21) s touto tématikou vyšlo v 60. letech, včetně několika sérií. Za první republiky vyšla jediná známka z oblasti medicíny (J. E. Purkyně). Předlohy ke známkám vytvořili mj. známé osobnosti českého výtvarného umění (Jiří Liesler, Karel Svolinský, Otakar Španiel, Max Švabinský, Jiří Švengsbír). Rytecky se nejvíce o známkovou tvorbu zasloužili Bedřich Housa (9), Jindřich „Jindra“ Schmidt (8), Jan Mráček (8), Ladislav Jirka (15). Většina známek byla vytištěna kombinovanou technikou rotačního ocelotisku a hlubotisku (OTr-HT), případně samotným rotačním ocelotiskem (OTr) nebo ocelotiskem z plochých desek (OTp). Jediné dvě známky byly vytištěny pouze hlubotiskem (HT).

 

Osobnosti

Jan Evangelista Purkyně (1787–1869) byl významný český fyziolog, anatom, biolog, básník, filozof a zakladatel rytířského rodu Purkyňů; otec malíře Karla Purkyně. Vyučoval na Karlově univerzitě a univerzitě ve Vratislavi. Málo je známá skutečnost, že byl průkopníkem animovaného filmu. Jeho jméno nesou vlákna v srdci a buňky v malém mozku, zabýval se viděním, spánkem a sny. Je spoluzakladatelem nauky o živočišné buňce. Na jeho počest byla též pojmenována Česká lékařská společnost. Překládal texty z němčiny a italštiny. Za zmínku stojí jeho činnost organizační a buditelská, zapojil se do vzniku pražského Sokola.

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

S Purkyňovým portrétem vyšla známka v roce 1937 (O. Španiel, B. Heinz; OTr) a v roce 1987 u příležitosti 200. výročí narození (J. Mikula, J. Herčík; OTr-HT). Na bádání v oblasti biologie a medicíny odkazuje rytina na obálce prvního dne vydání (FDC). Osobnost J. E. Purkyně je jedinou, která byla v Československu z medicíny uctěna vydáním vlastní poštovní známky.

 

Pracovníci ve zdravotnictví

Pod názvem Sjednocené zdravotnictví vyšly v roce 1952 jednobarevné známky – lékař měřící krevní tlak pracovníku na hutích, ve dvou různých barvách a nominálních hodnotách (V. Polášek, L. Jirka; OTr) a vyšetření dítěte u lékaře (J. Podhajský, J. Goldschmied; OTr).

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

 

V roce 1954 v rámci série 13 známek (dle katalogu POFIS) Povolání vyšly dvě známky s tématem zdravotnictví – Zdravotní sestra (A. Podzemná, J. Mráček; OTr) a Lékař vyšetřující dítě fonendoskopem (M. Stretti, J. Schmidt; OTr). Tyto známky vycházely v několika velkých nákladech, různých barevných odstínech s různou tloušťkou papíru a barvou lepu.

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

Lázně

S tématem lázní byly vydány tři série známek a jedna známka samostatná. Série čtyř jednobarevných leteckých známek z roku 1951 nabízí pohled na československé lázně s tehdejším mezinárodním leteckým provozem: Karlovy Vary, Piešťany, Mariánské Lázně a Sliač. Každá ze známek nese výrazně zvětšenou kresbu odlétajícího letadla (Z. Pokorný, J. Schmidt; OTp). Mezinárodní letiště v Mariánských lázních patřilo v Československu k nejvytíženějším, avšak po II. světové válce nebyl provoz obnoven. V ostatních třech lázeňských městech zůstal zachován mezinárodní statut dodnes.

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

 

Legenda o objevu léčebných účinků vody z horkého pramene sahá až do doby Karla IV. Známka zachycuje největší z kolonád v Karlových Varech – Mlýnskou s říčkou Teplá.

Světový věhlas Piešťany získaly na konci 19. století, jsou zaměřeny na léčbu revmatických onemocnění. Známka znázorňuje luxusní secesní Thermia Palace.

 

 

Druhé největší lázeňské město Mariánské lázně dostalo název podle Mariina pramene, začátkem 19. století se začalo s výstavbou lázeňských domů a pavilónů. Na známce je pohled na Hlavní kolonádu. Na léčebných pobytech se zde vystřídala dlouhá řada světově významných osobností.

Lázně Sliač jsou popisovány už ve 13. století. Nyní jsou zaměřeny na léčbu civilizačních nemocí. Na známce je lázeňský dům Palace.

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

 

V roce 1956 vyšla série čtyř jednobarevných známek se sloganem Za zdravím do čs. lázní podle výtvarného návrhu Maria Strettiho ze známé výtvarnické rodiny: Karlovy Vary – Mlýnská kolonáda a Vřídlo (J. Mráček), Mariánské Lázně – Křížový pramen (J. Schmidt a J. Goldschmied), Piešťany – sirné prameny (J. Schmidt), Vyšné Ružbachy – silueta Spišské Magury (J. Schmidt); všechny vytištěny technikou OTr. Za zmínku stojí, že první lázeňský dům ve slovenských Vyšných Ružbachách byl postaven už v roce 1595.

 

V roce 1958 byla vydána další série šesti známek s námětem lázní. Podkladem pro jednobarevné známky se staly realisticky pojaté kresby typických pohledů na významná lázeňská města v Československu: Karlovy Vary – Mlýnská kolonáda (V. Šprungl, B. Roule), Poděbrady – zámek (A. Homolka, B. Roule), Mariánské Lázně – dvorana Rudolfova pramene (K. Tondl, J. Mráček), Luhačovice – Společenský dům (A. Homolka, B. Housa), klimatické lázně Štrbské pleso – panoráma s Vysokými Tatrami (J. Chovan; J. Mráček), Trenčianské Teplice – modernistický pavilón (J. Chovan; J. Mráček); technika OTr.

Za zmínku jistě stojí FDC – symbolická kresba Vřídla s lázeňskými hosty.

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

1 / Medicína ve známkové tvorbě Československa

 

 

Poslední československou známku s tématem lázní vytvořil Jiří Švengsbír v roce 1962. U příležitosti 1200 let využití teplických pramenů svým typickým grafickým pojetím ztvárnil mramorovou tzv. Koňskou kašnu, dovezenou z Itálie (OTr-HT).

 

Článek pokračuje na 2 / Medicína ve známkové tvorbě Československa.

Použitá literatura

  • Dušek A a kol. Specializovaná příručka pro sběratele československých poštovních známek a celin. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1988.