Blog >> Článek

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

České země a malíři zde tvořící

Úvod

V českých zemích vzniklo 98 obrazů, které se staly předlohou pro známky. Ve dvou částech textu představíme autory těchto obrazů. Nejvíc rytin pro tisk známek připravili Miloš Ondráček, Václav Fajt, Martin Srb a Bedřich Housa. Většinou se používal vícebarevný ocelotisk z plochy (nejčastěji pětibarvý), zhruba třetina známek je vytištěna kombinovanou technikou s ofsetem, jedna známka kombinací s hlubotiskem (Brandlův Simeon s Ježíškem). Od roku 2020 se známky tisknou výhradně ofsetem. Vypadá to, že dlouhé a slavné období známkových rytin nenávratně skončilo.

Řada známek s tématem malířství byla oceněna v mezinárodních soutěžích i na celosvětových výstavách. Známky s tématem českého malířství často vítězí (15× ze 30 ročníků) v laické Anketě o nejkrásnější českou poštovní známku každoročně vyhlašované Českou poštou, 12× se umístily na druhém místě a ve dvou ročnících dokonce obsadily všechna tři první místa – dále jako anketa ČP. Nominální hodnoty známek se pohybují v široké škále od 6 do 45 Kč, zatím jsou ojedinělé tzv. písmenkové známky. Nejvíce jsou zastoupena díla v majetku Národní galerie a Pražského hradu.

Gotika

Umělecký sloh gotika pozvolna navazoval od druhé poloviny 12. století ve Francii na sloh románský. V českých zemích se gotika projevuje o něco později. Všechna díla gotického malířství vypodobněná na známkách pocházejí ze 14. století. V té době se tvůrci nepodepisovali. Je pravděpodobné, že na vzniku těchto děl se podílela celá malířská dílna, a tak deskové obrazy známe pod názvy Strahovská madona, Svatovítská madona a Zbraslavská madona neznámých autorů. Rytiny pro tisk známek připravil B. Housa. Všechny známky s madonami postupně v letech 1993, 1994 a 2006 zvítězily v anketě ČP. Na hradě Karlštejně vytvořil pro Karla IV mistr Theodorik soubor deskových obrazů, pro známku byl vybrán evangelista sv. Lukáš, rytinu provedl M. Ondráček. Vedle deskových maleb a knižních iluminací se do dnešních dnů zachovaly nástěnné malby. Na Karlštejně tvořil také Mistr karlštejnské Apokalypsy, detail Ukřižování se stal námětem pro jednu ze dvou známek aršíku České a moravské gotické nástěnné malby (34 Kč). Zcela nedávno byla na zámku ve Velkém Meziříčí objevena bohatá a jedinečná výmalba, cyklus o životě sv. Markéty. Výřez posloužil jako námět pro druhou známku aršíku (40 Kč). Výtvarník J. Kavan k podkladu aršíku použil část malby z bývalého kostela sv. Anny v Praze – Nanebevzetí Panny Marie s apoštoly Filipem a Jakubem. Aršík je vytištěn ofsetem.

 

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR
 

Baroko

Barokní umělecký styl vznikl v Itálii a v Evropě se uplatnil v 17. a 18. století. Nejvýraznější malíř raného baroka Karel Škréta z rodu českých vladyků vystudoval Týnskou školu, kde se naučil latinsky, francouzsky a německy. Ve své době vedl jednu z největších malířských dílen v Praze. Věnoval se hlavně portrétování a oltářním malbám. Rytec M. Ondráček připravil pro známku 24 Kč jeho dvojportrét šlechticů znázorněných jako mytologické postavy Paris a Helena.

Mistrem vrcholného barokního malířství byl Petr Brandl, vyučil se u Kristiána Schrödera, císařského a královského malíře, správce obrazárny Pražského hradu. Dokonale využil možnosti studovat zblízka díla starých mistrů a stal se nejvyhledávanějším malířem své doby. Na známkách vyšel Simeon s Ježíškem (17 Kč, rytec V. Fajt; 2. místo v anketě ČP za rok 2000) a portrét Františka F. Khünburga (30 Kč, rytec J. Kavan).

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

Nástěnné malířství dovedl na vysokou úroveň Václav Vavřinec Reiner, rodák ze Starého Města Pražského. Na jednoznámkový aršík (50 Kč) použil rytec M. Ondráček část nástropní fresky s Alegorií hudby a malířství ze sala terrena Vrtbovské zahrady v Praze.

Na Reinerovu tvorbu navázal jeho žák Jan Petr Molitor, původem Němec, který se usadil v Praze. Reprezentační portréty zpracované ve známkové tvorbě zastupuje jeho Podobizna mladého muře s loutnou ze zámku Liběchov. Graficky pro známku 26 Kč připravil rytec V. Fajt.

V oblasti portrétu vynikal též Jan Kupecký, syn českých protestanských emigrantů (Autoportrét s rodinou, M. Srb, 32 Kč). Známka s autoportrétem se umístila na druhém místě v anketě ČP za rok 2012.

V přechodném období k rokoku patřil k nejvýznamnějším českým malířům Norbert Grund (Pokušitel, 38 Kč, M. Ondráček).

V barokním období dále v Čechách tvořili např. J. J. Hartmann (aršík Alegorie vody, 30 Kč, J. Srb; 1. místo v anketě ČP za rok 2008), J. K. Hirschely, (Kytice, 9 Kč, V. Fajt; 3. místo v anketě ČP za rok 1995), M. J. Rentz (Zvěstování Panny Marie, 12 Kč, B. Housa), jejichž díla se stala podkladem pro české známky.

 

České malířství 19. století

Amálie Mánesová z významné malířské rodiny se věnovala především krajinomalbě, vedla i svou malířskou školu. Poštovní známka s jejím obrazem Zámek Vrbičany se umístila na 3. místě ankety ČP za rok 2007 (22 Kč, M. Srb).

 

 

Zdenka Braunerová, žačka A. Mánesové, S. H. Pinkase a Ant. Chittussiho, ve své tvorbě užívala širokou paletu výtvarných technik. Známka Vltava u Klecan získala 2. místo v anketě ČP 2008 (23 Kč, V. Fajt).

Alois Bubák vycházel z romantického pojetí ideální krajiny, vyučoval kreslení, ilustroval časopis Světozor. Z vrcholného období jeho tvorby pochází obraz Na kraji Českého ráje (známka 20 Kč, V. Fajt). Známka získala 3. místo v soutěži o nejkrásnější známku na výstavě WIPA ve Vídni 2004, v témže roce zvítězila v anketě ČP.

Jaroslav Čermák, malíř romantismu a realismu strávil většinu života v zahraničí, z pobytu v Černé Hoře čerpal námět pro Černohorskou madonu (známka 25 Kč, V. Fajt).

Adolf Kosárek, jeden ze zakladatelů moderní české krajinomalby, zemřel ve velmi mladém věku na tuberkulózu. Jeho obraz Letní krajina se stal podkladem pro vítěznou známku ankety ČP 2005 (22 Kč, V. Fajt).

 

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

V díle Otakara Lebedy je kromě emotivní imprese důležité i psychologické pojetí námětu, blíží se k expresionistickému vyjádření. Obraz Cesta k bechyňskému zámku převedl V. Fajt na známku 25 Kč.

Antonín Machek se zabýval portrétováním a historickými tématy – Podobizna sochaře Malínského, 14 Kč, B. Housa.

Luděk Marold je znám především jako hlavní tvůrce největšího obrazu u nás – Panoráma Bitvy u Lipan. Jeho obraz Pařížanka, převedený na známku (6 Kč, M. Ondráček), získal 1. místo v soutěži o nejkrásnější poštovní známku v rámci Mezinárodní konference tiskařů poštovních známek, Berlín, 1995 a 1. místo v anketě ČP 1995. Zemřel velmi mlád na tyfus.

Josef Matěj Navrátil, malíř období romantismu, vytvořil řadu nástěnných maleb (mj. v objektu dnešního Poštovního muzea v Praze). Kromě krajin maloval i zátiší, zaujala ho též figurální malba. Známka Přadlena (16 Kč, B. Housa) získala 2. místo v soutěži o nejkrásnější známku na výstavě WIPA ve Vídni 1998 a v témže roce zároveň zvítězila v anketě ČP.

 

 

August Bedřich Piepenhagen, původem Němec, avšak většinu života strávil v Praze. Zabýval se hlavně romantickým ztvárněním krajiny – jeho obraz Zimní krajina (M. Srb; 30 Kč) zvítězil v anketě ČP za rok 2011.

Jakub Schikaneder pocházel z umělecké rodiny. Maloval realistické obrazy se sociálním podtextem, tajemná zákoutí staré Prahy a mořské pobřeží při svých cestách do zahraničí. Zabýval se též pedagogickou činností na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Známka s jeho obrazem Ulice v zimě obsadila 3. místo v anketě ČP 2014 (V. Fajt, 25 Kč).

Hanuš Schwaiger byl profesorem kreslení, zabýval se realistickým pojetím krajiny, ale též pohádkovými motivy. Jeho dílo zastupuje obraz k pohádce Dlouhý, Široký a Bystrozraký (známka 22 Kč, M. Ondráček).

 

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

Generace národního divadla

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

Mikoláš Aleš vytvořil společně s F. Ženíškem cyklus Vlast pro Národní divadlo, samostatně množství návrhů pro domovní fasády, knižní ilustrace, akvarely a olejomalby v duchu romantismu, později secese. Návrh pro okno s motivem sv. Václava se objevil na známce 20 Kč (M. Ondráček), v roce 2002 se známka umístila na 3. místě v anketě ČP.

František Ženíšek byl profesorem Akademie, vynikajícím portrétistou, malířem historických výjevů. Slavný obraz Oldřich a Božena převedený do známkové podoby vyhrál anketu ČP 2009 (aršík 34 Kč, B. Housa).

 

 

Patrně nejznámějším českým malířem konce 19. století v evropském kontextu se stal Václav Brožík. Jeho dvě rozměrná plátna s historickými náměty (Jan Hus a Jiří z Poděbrad) zdobí sály Staroměstské radnice v Praze. Obraz Pasačka husí se dočkal známkové podoby (26 Kč, M. Ondráček).

Vojtěch Hynais je znám především jako tvůrce druhé opony Národního divadla. Obraz Jaro je vystaven v prezidentském salonku. Známka s výřezem tohoto obrazu (26 Kč, M. Ondráček) získala 2. místo v anketě ČP 2004. Malíř zpracovával hlavně alegorické a mytologické náměty.

Julius Mařák se celý život se zabýval výhradně krajinářstvím ve snaze zachytit rozmanité nálady přírody. Byl jediným krajinářem, který se podílel na výzdobě Národního divadla. Vedl krajinářskou školu na pražské Akademii výtvarných umění, nejstarší umělecké vysoké škole v českých zemích. Poštovní známka Krajina s bažinou (17 Kč, V. Fajt) získala 1. místo v anketě o nejkrásnější známku na světové výstavě WIPA ve Vídni v roce 2001 a 1. místo v anketě ČP za rok 1999.

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

Impresionismus

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

S uměleckým směrem impresionismem vzniklým ve Francii nastal ve druhé polovině 19. století rozvoj moderního umění. Impresionismus se v malířství výrazně prosadil i českých zemích. Díla všech významných českých malířů té doby se stala předlohou pro poštovní známky.

Václav Radimský navázal osobní přátelství s francouzskými impresionisty Monetem a Cézannem, po návratu do Čech uspořádal první impresionistů v Praze. Do vysokého věku s oblibou maloval na lepenku místo malířského plátna, učarovala mu krajina rodného Kolínska. Se známkou (45 Kč) vytvořenou podle Radimského obrazu Topoly získal Václav Fajt 3. místo v soutěži Premios Nexofil Awards, Madrid 2020 v kategorii Nejlepší ručně rytá známka na světě za rok 2019.

 

 

Společně s Radimským se průkopnickým pohledem dívá na malbu Joža Uprka, který je znám zejména uplatněním národopisu ve své tvorbě (Žena v kukuřici, 26 Kč, M. Ondráček).

František Kaván, žák J. Mařáka, si oblíbil si zejména Vysočinu. Zachycoval charakteristické výrazy krajiny při různém počasí. Maloval do vysokého věku. Kavánovu tvorbu zastupuje obraz z nejvíce uznávaného období jeho umělecké činnosti Pod Suchým skalím, známka 28 Kč (V. Fajt) získala 2. místo v anketě ČP 2006.

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR

 

 

Antonín Chittussi, nástupce A. Kosárka a předchůdce Ant. Slavíčka, blízký přítel Z. Braunerové, pobýval a tvořil mj. několik let ve Francii. Bývá řazen též k impresionistům. Zemřel v mladém věku na plicní tuberkulózu. Známka Krajina se zámkem v Chantilly (7 Kč, V. Fajt) získala 1.místo v soutěži o nejkrásnější známku v rámci Mezinárodní konference tiskařů poštovních známek 1998 a 1. místo v anketě ČP za rok 1997.

 

Antonín Slavíček je nejvýznamnější představitel českého impresionismu a jeden z prvních žáků krajinářské školy J. Mařáka. Tvorbu úspěšného malíře bohužel ukončila cévní mozková příhoda. Podle jeho ranějšího obrazu Podzim ve Veltrusích vznikla známka 20 Kč (V. Fajt), která zvítězila hned ve třech soutěžích: Grand Prix de l´Exposition WIPA ve Vídni 2003, Award of Excellence v Krakově v kategorii nejkrásnější ocelotisková známka za období 2003–4 a konečně též v anketě ČP 2003.

Alois Kalvoda byl rovněž žákem Mařákovy krajinářské školy, později směřoval k zachycení nálady okamžiku pozorované v krajině jižní Moravy. Rytecky je zpracován obraz Osiky u Velkých Němčic (26 Kč, M. Ondráček).

Miloš Jiránek se kromě malířství věnoval literární činnosti a překladatelství. Podílel se na pořádání výstav. Zemřel velmi mlád na zánět mozkových blan. Obraz Pískaři byl podkladem pro známku (26 Kč, V. Fajt).

Soběslav Hippolyt Pinkas pobýval několik let ve Francii, kromě malířství kreslil karikatury, byl profesorem kreslení. Jeho dílo zastupuje obraz Montmartre, známka 28 Kč, M. Ondráček.

Tavík František Šimon se kromě malířství zabýval i grafikou, pedagogickou činností a založil spolek Hollar. Známku Pařížští antikváři (16 Kč) připravil rytec M. Srb.

 

1 / Malířství ve známkové tvorbě ČR
 

Použité zdroje

  • Úvodní foto: Ivana Štětkářová
  • https://www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2023-12-08]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/filatelie-a-postfila/novinky-z-filatelie.