Medicína a farmacie ve známkové tvorbě ČR
„Tam, kde umění a věda nejsou ctěny a ti, kdož v úctě nechovají vědu, ti i tam také sotva povznesou svou zemi; a kdo velké muže svojí vlasti nectí, ten mužů takových není hoden. A není jich také hodna země, která je ctíti neumí.“ (F. L. Rieger v Českém sněmu r. 1863).
Česká republika dosud ve známkové tvorbě uctila dvanáct významných osobností, které se podíleli na rozvoji medicíny a farmacie od renesance, přes baroko, 19. století až po současnost. Až na vlámského lékaře Vesalia se všichni buď narodili nebo působili na území ČR. Sice v této společnosti chybí věhlasný J. E. Purkyně, avšak tomu už byly věnovány dvě známky vydané v Československu.
Georgius Agricola
Georgius Agricola (1494–1555) byl renesanční lékař a lékárník, přírodovědec a humanista, který působil mj. v Jáchymově, pobýval nějakou dobu v Krkonoších. Studoval dále filologii, teologii a filozofii, sepsal hornickou příručku a je nazýván otcem mineralogie. Společnost UNESCO v roce 1994 vyzdvihla 500. výročí jeho narození, v tomto roce vyšla též známka.
Jan Marek Marci
Jan Marek Marci (1595–1667) byl barokní český lékař (osobní lékař dvou císařů), zemský fyzik Království českého, matematik a filozof, profesor, děkan lékařské fakulty Univerzity Karlovy a rektor Pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity. Za fyzikální objevy (ráz pružných těles a spektroskopie) byl jmenován členem Královské společnosti nauk v Londýně. Známka vyšla u příležitosti 400 let od jeho narození.
Vincenc Priessnitz
Vincenc Priessnitz (1799–1851), zakladatel přírodního léčitelství a hydroterapie – prosazoval např. léčbu prací, čerstvým vzduchem a čistou horskou vodou. Navrhl Priessnitzův obklad, který se používá dodnes. Založil Lázně Jeseník, první vodolečebný ústav na světě. Dvousetleté výročí narození vyhlásilo UNESCO významným kulturním výročím, zároveň vyšla v tomto roce známka. Tradiční léčebné procedury a jeho odkaz jsou zapsány na Seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury ČR.
Josef Thomayer
Josef Thomayer (1853–1927), český lékař, zakladatel českého vnitřního lékařství a neurologie, univerzitní profesor a přednosta II. interní kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Kromě odborných publikací psal povídky, cestopisné črty a verše. Jeho jméno nese nemocnice v Praze-Krči. Známka vyšla u příležitosti 150. výročí jeho narození.
Sigmund Freud
Sigmund Freud (1856–1939), významný neurolog a psychiatr se narodil v Příboře na Moravě, působil ve Vídni a Londýně. Založil psychoanalýzu, způsob terapie duševních poruch a rámec pro studium vývoje osobnosti. Zabýval se výkladem snů a různé formy lidské činnosti vykládal jako projevy pudů, zvláště pudu sexuálního. Známka připomíná 150 let od jeho narození.
Karel Slavoj Amerling
Karel Slavoj Amerling (1807–1884), český lékař, přírodovědec, pedagog a filozof. Zdůrazňoval Komenského principy názornosti a přiměřenosti výuky, vypracoval návrh školského systému podle jeho zásad. Založil vzdělávací ústav Budeč pro učitele, ženy a řemeslníky. Byl ředitelem 1. c. a k. vzorné hlavní školy české – ústavu pro přípravu budoucích učitelů. Známka vychází k 200. výročí jeho narození.
Andreas Vesalius
Andreas Vesalius (1514–1564), vlámský lékař a chirurg, zakladatel moderní anatomie. Studoval v Lovani a Padově, kde byl později profesorem anatomie. V Basileji vydal Sedm knih o sestrojení lidského těla. Opravil a doplnil Galénovo učení. V kontextu končícího středověku a nastupující renesance dal základ zásadním změnám v medicínském myšlení. Navrhl postup pitvy, jenž se používá dodnes. Stal se dvorním lékařem císaře Karla V. Známka vyšla jako připomínka 500 let od jeho narození.
Antonín Holý
Antonín Holý (1936–2012), český chemik a jeden z nejvýznamnějších českých přírodovědců a vědeckých pracovníků 20. století, univerzitní profesor, ředitel Ústavu organické chemie a biochemie České akademie věd. Zaměřil se hlavně na zkoumání nukleových kyselin. Se svým týmem objevil řadu antivirotik k léčbě oparů, virového zánětu oční sliznice, pravých neštovic, HIV/AIDS nebo hepatitidy typu B. Je autorem či spoluautorem 60 českých i zahraničních patentů, publikoval přes 600 odborných prací. Známka vyšla při 80. výročí jeho narození.
Jan Jessenius
Jan Jessenius (1566–1621), slovenský lékař, politik a filozof, který sehrál významnou politickou a vědeckou roli v českých dějinách. Pocházel z uherského zemanského rodu, studoval a působil ve Slezsku, Německu a v Itálii. Při své návštěvě Prahy provedl první veřejnou pitvu v českých zemích. Po bitvě na Bílé hoře a potlačení stavovského povstání byl jako jedna z vedoucích osobností rebelie obviněn z urážky majestátu a sťat na Staroměstském náměstí. Známka vyšla na připomenutí 450 let od jeho narození.
František Hamza
František Hamza (1868–1930), český lékař, hygienik, zakladatel dětských protituberkulózních léčeben. Působil v době, kdy ještě neexistovala účinná léčba, cílená na příčinu onemocnění. Léčebný ústav Lužích-Košumberku dnes nese jeho jméno, místo původního zaměření se nyní zabývá rehabilitací pacientů s pohybovými vadami a po úrazech nebo operacích. Byl mimořádným profesorem Masarykovy univerzity. Propagoval ergoterapii, věnoval se sociálnímu lékařství a zasadil se o vytvoření instituce školních lékařů. Kromě odborných spisů sbíral i národopisný materiál z rodného Humpolecka, který uplatnil ve své beletristické tvorbě. Známka vychází ke 150. výročí jeho narození.
Rudolf Tomáš Jedlička
Rudolf Tomáš Jedlička (1869–1926), český lékař, profesor chirurgie a rentgenologie, stal se prvním přednostou II. chirurgické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Otevřel Pražské sanatorium v Podolí (dnes Ústav pro péči o matku a dítě) a založil ústav pro tělesně postižené děti, který byl na jeho počest nazván Jedličkův ústav. Je zakladatelem samostatné české rentgenologie, radiologie a léčebné rehabilitace. Byl prvním lékařem u nás, který využil Rentgenovy paprsky v diagnostice před chirurgickým zákrokem. Zemřel na následky rentgenového ozáření. Známka vyšla na paměť 150. výročí jeho narození.
Karel Stýblo
Karel Stýblo (1921–1998), český lékař, epidemiolog. Pracoval v Praze, ve Skotsku a Nizozemsku. Navrhl systém, který byl Světovou zdravotnickou organizací uznán za celosvětový model efektivní léčby tuberkulózy. Stal se vědeckým ředitelem Mezinárodní unie proti tuberkulóze a plicním nemocem se sídlem v Paříži. Obdržel zlatou medaili Roberta Kocha a byl navržen na udělení Nobelovy ceny. Známka vyšla ke 100. výročí jeho narození.
Tematickou kolekci medicína a farmacie doplňuje známka s námětem prevence onkologických onemocnění (modrá okřídlená figura zasažená zhoubným nádorem vyjadřuje aktivní boj s nemocí – symbolika naděje vyzdvihuje zdravý životní styl a lékařskou prevenci) a známka připomínající 100 let od založení Československého Červeného kříže (2019). První předsedkyní byla Dr. Alice Masaryková, dcera prezidenta republiky. Součástí aktivit ČČK je mj. organizace dárcovství krve a výuka poskytování první pomoci, péče o zdravotně oslabené děti či invalidy.
Většina těchto příležitostných známek byla vytištěna metodou rotačního ocelotisku kombinovanou s vícebarevným hlubotiskem. Tisk tří známek byl proveden plnobarevným ofsetem (Holý, Stýblo a Výročí ČČK).
Rytiny pěti známek (Agricola, Marci, Thomayer, Freud, Onkoprevence) se ujal nejvýznamnější soudobý český rytec Miloš Ondráček, který má na svém kontě stovky ryteckých přepisů zejména pro známky a bankovky v Československu, ČR i SR. Další významný rytec Václav Fajt vytvořil matrice pro tisk dvou známek z této kolekce (Amerling a Vesalius). Známka Jessenius podle výtvarného návrhu Vladislava Rostoky se společným vydáním pro ČR, SR, Maďarsko a Polsko získala 2. cenu Grand Prix Brussel 2017 v kategorii nejkrásnější rytina poštovní známky (rytec František Horniak). Další rytiny jsou z dílny M. Srba (Priessnitz), J. Tvrdoně (Hamza), B. Šneidera (Jedlička).
Dvě známky byly vytvořeny podle návrhu malíře, grafika a ilustrátora Oldřicha Kulhánka (Agricola a Marci), další známky navrhli výtvarníci V. Kabát (Priessnitz), Z. Netopil (Thomayer), M. Prachatická (Freud), J. Saska (Amerling), J. Chadima (Onkoprevence), Z. Ziegler (Vesalius), K. Zeman (Holý), P. Minka (Hamza), J. Kavan (Jedlička), K. Melichová (ČČK) a R. Fučíková (Stýblo).
Čtyři známky mají nominální hodnotu 19 Kč, hodnota ostatních se pohybuje v rozmezí od 2 do 27 Kč.
Použitá literatura
- https://www.ceskaposta.cz [online]. [cit. 2023-01-11]. Dostupné z: https://www.ceskaposta.cz/sluzby/filatelie-a-postfila/novinky-z-filatelie
23. 01. 2023
PharmDr. Aleš Dvořák