Vánoční ostrov - Kiritimati

Kiritimati též Vánoční ostrov je atol v Tichém oceánu v severním řetězci Liniových ostrovů, součást republiky Kiribati. Je to největší korálový atol na světě. Jeho rozloha je 388 km² (s lagunou podobné velikosti) a zabírá 70% celkové rozlohy Kiribati, které se skládá z 33 tichomořských atolů. Ostrov pojmenoval kapitán James Cook jako Vánoční, protože ho objevil na Štědrý den roku 1777. V roce 2010 zde žilo přibližně 5600 obyvatel, největšími osadami jsou Tabwakea, London a Banana. Atol má obvod okolo 150 km a některé jeho laguny jsou vyschlé. Kromě hlavního ostrova se kolem nachází i několik menších ostrovů. Cookův ostrov má rozlohu 19 ha, další ostrovy jsou Motu Upua (19 ha), Ngaontetaake (27 ha) a Motu Tabu (3,5 ha).

V roce 1857 obsadili atol Spojené státy, které zde chtěli těžit guano, ale těžilo se jen malé množství. Ostrov byl trvale osídlen od roku 1882. Britové v roce 1888 atol obsadili. Británie udělila právo užívání atolu na dobu 99 let společnosti Pacific Plantations Ltd. Tato společnost vysadila přes 70 000 kokosových palem. Díky extrémnímu suchu mezi léty 1905 až 1912 asi 3/4 palem uschlo. Koncem roku 1913 společnost Pacific Plantations Ltd. pak práva k využití ostrova prodala novému majiteli. Tím byl velmi úspěšný podnikatel kněz francouzského původu – otec Petrics Emmanuel Rougier (1864-1932). On získal licenci na pronájem ostrova od britské vlády až do roku 2001.

Otec Rougier

Otec Rougier byl bezpochyby nejbohatším vlastníkem půdy a stal se jedním z nejbohatších mužů na Tahiti a dokonce i v jižním Pacifiku. Na Tahiti měl také 12 000 ha půdy. Obchodoval s fosfáty, guanem a koprou, ještě vozil ústřice, ryby a zejména mořské okurky, za které velmi dobře platili čínští obchodníci. Na Vánočním ostrově vysázel 800 000 kokosových palem. Pojmenoval některé osady na Vánočním ostrově jako Londýn, Paříž a Polsko. Muži na kokosových plantážích dostávali 100 franků za měsíc, ženy 50 franků. Rougier sledoval vše, včetně počty kokosů, které jeho dělníci pijí během dne. V San Francisku koupil loď, Mary Ysabel. V době prohibice v roce 1931 ve Spojených státech neváhal a pašoval alkohol jednou ze svých lodí. Jeho bratr mu pomáhal řídit práce na Vánočním ostrově. V San Francisku začal také tisknout známky. Předpokládá se, že otec Rougier tyto známky navrhnul. Známka ukazuje loď společnosti "Mary Ysabel" (135 tun), kterou přivítal pták Bosun při přiblížení k Vánočnímu ostrovu.

Známky měly 4 vydání:

1. vydání: 1916 do prosince 1923
2. vydání: od května 1921 do 10. října 1925
3. vydání: od dubna 1926 do 1. června 1933 a dne 8. června 1935
4. vydání: od 25. prosince 1934 do 25. prosince 1935

Platnost známek

Prvním známým datem lokálního používání známek Vánočního ostrova je 11. leden 1918. Tyto známky platily pouze lokálně. Dopisy posílané mimo ostrov byli většinou přivezeny na poštu do Papeete (Tahiti), kde byly přidány známky francouzké oceánie. Společnost Centrální Pacific Cocoanut Plantations Ltd. ještě vydávala obálky s velkým obrazem palmy, které mají 3 typy rámečku kolem palmy, a také vydali obálky s malým obrazem kokosové palmy. Také existují obálky s americkými známkami. Tyto obálky byly velmi pravděpodobně poslány kapitánem Arnoldem U. Laurem nebo možná jeho manželkou. Zajímavý příběh o něm spočívá v tom, že loď kapitána Laura se před bouřkou ukryla u pobřeží Costa Rice, kde se potopila. Kapitán Laur musel celou posádku vzít na čluny a vydat se k pobřeží Vánočního ostrova, ale zapomněl své věci na palubě. Jjeho syn ovšem nezapomněl. Zatímco kapitán Laur byl zaměstnán tím, že zachraňoval své muže, chlapec se vrhl do kajuty a vzal kapitánovu velkou a cennou sbírku známek, zabalil ji do přikrývek a hodil do záchranného člunu, když se loď začala potápět. Proto jsou na obálkách použité známky Spojených států, které tam přidal kapitán ze své sbírky, místo známek francouzské oceánie.

Když otec Petrics Emmanuel Rougier zemřel, jeho bratr Paul-Emmanuel Rougier, přezdívaný Emmanuel II. zdědil Vánoční ostrov. Britská vláda mu ostrov sebrala a odůvodnila to tím, že z ostrova po 10 letech odešel. Paul Rougier se bránil tím, že byla mobilizace a musel v roce 1939 na frontu. Nakonec dostal kompenzaci ve výši 50 milionů £. Britové chtěli s Američany provést na ostrově jadernou zkoušku, což udělali v roce 1957. Během studené války bylo v oblasti Kiritimati testovány jaderné zbraně. Spojené království provedlo svůj první úspěšný test vodíkové bomby na ostrově Malden 15. května 1957 a Kiritimati byla hlavní základnou operace. Ve skutečnosti tento test nefungoval tak, jak bylo plánováno, a první britská H-bomba byla úspěšně odpálena na jihovýchodním cípu Kiritimati dne 8. listopadu 1957. Následná zkušební série v roce 1958 se konala nad nebo blízko Kiritimati. Spojené státy zde provedly 22 úspěšných jaderných zkoušek v rámci operace Dominic v roce 1962. V roce 1969 již nebyl o Kiritimati vojenský zájem, zařízení bylo opuštěno a z větší části rozebráno.

Hrobka otce Rougiera je v Papeete a je dnes pravidelně navštěvována. Květiny, které se objevují na hrobce, jsou důkazem, že otec Rougier nebyl zapomenut. Byl velice štědrý a kromě mnoha přátelů pomohl i místní katolické misii.